Kde se vlastně vzala ta Bohyně?

Ještě musím stihnout to profi focení, dokud jsme dva v jednom, přemýšlím při psaní úkolů, které potřebuji do porodu zařídit. Jenže co si vezmu na sebe? Jak chci, aby fotky vypadaly? Vůbec nemám tušení.

Je týden před plánovaným termínem porodu a já se nechávám fotit u Zuzky Pragrové v Praze na Chodově. Má doma příjemně zařízený ateliér a dostává se mi od ní skvělé péče i co se týká líčení a oblečení. Povídáme si o našem záměru rodit sami doma, o RUŠce, o porodech obecně.

Po nalíčení zkouším jeden kousek oblečení za druhým a Zuzka mě vede, jak se mám postavit, co mám dělat a fotí. Venku je docela horko, uvnitř ale panuje dobrá nálada. Postupně se dokážu uvolnit a ponořit se do průběhu focení. Užívám si své krásné velké bříško, miminko to celé prospí.

Ještě pár fotek s manželem a pak už hurá domů. Teda ještě zařídit pár věcí v Praze. Cestou otevírám Facebook a do očí mě bije úžasná rudá záře dlouhé sukně, která magicky kontrastuje s bílým pozadím. Mou pozornost přitáhnou zářící modré oči, ta žena je Bohyně.

Pak mi dochází, že jsem to JÁ!

Nehnutě sedím v autě a zírám do mobilu. Komentáře k fotce jsou „wow”, „hustě”, „naaadhera”, „famózní”, „skvělé”, ale jeden to vystihuje přesně „wow…ještě že sedím, jinak bych padla na pr… prostě BOHYNĚ”. Uvnitř se chvěju a ten příjemný pocit se odráží i v mé tváři, začínám se usmívat a dochází mi, co se to vlastně děje.

Vždyť já jsem se přece chtěla nechat vyfotit jako Bohyně, takže je to „sen převedený do reality”, jak píše jedna kamarádka. Z fotky cítím přesně to, pro co jsem se rozhodla. Mám život můj i mého dítěte ve svých rukou a náramně si to užívám. Jsem Bohyně a vyzařuje ze mě síla a odhodlání jít vstříc svým snům.

Fotky navenek ukazují to krásné, co mám uvnitř

Focení se Zuzkou mi dalo víc než nádherné těhotenské fotky. Zachytila esenci mého ženství a mateřství a já se díky tomu nádherně naladila na porod, který ovšem přišel až za necelý měsíc. O tom ale někdy příště.

Tehdy to byl první krůček na mé cestě inspirovat ostatní. Dnes jsem připravená šířit mezi lidi to, co jsem měla zatím jen uvnitř sebe. A totiž obrovskou sílu ženy mít porod ve svých rukou. Napojit se na miminko, důvěřovat celému procesu a porodit přirozeně. Stát se Bohyní nového života – svého i dítěte. Zážitek, na který bude žena vzpomínat celý život.

P.S.: Zuzka se stala naší rodinnou fotografkou, všechny profi fotky, které tady na webu najdete, jsou od ní. Tímto jí moc děkuji a pokud vás její tvoření zaujalo, mrkněte na její stránky.