Jak žijeme, tak rodíme

Povyprávím vám dva příběhy. Jedno mají společné – mě v hlavní roli. Moje dítě mělo možnost narodit se do obou mých životních etap, vybralo si tu druhou.

Příběh první

Po pětiletém úsilí mám konečně inženýrský titul. Denně sedím v práci u počítače a kouzlím excelovské tabulky a reporty. Za desítky tisíc měsíčně. Od rána do večera.

Se svým o 14 let starším přítelem si zařizujeme snové bydlení v loftovém bytě za Prahou. Jsme také kolegové, trávíme spolu celé dny i noci.

Dvakrát do roka jezdíme na dovolenou, večeříme v restauracích s kamarády, chodíme do kina a vymetáme firemní večírky.

Navenek vypadáme šťastně, ale …

… je ženatý a má dva syny. Když jsou u nás, moc mě neberou. Jdu na ně přes oblíbená jídla, jsem vášnivá kuchařka. Jím maso a miluju pečení sladkého. Každý večer s partnerem vypijeme lahev vína a koukáme na televizi.

Sex pro mě začíná být rutinou, pokaždé se bojím i těším zároveň, jestli nejsem těhotná. Musí to být holčička, protože kluky už přece má. Nějak se jí k nám ale nechce, i když příležitost má.

Kam tady dám dětskou postýlku, když jediná uzavíratelná místnost je koupelna? Budu tady s dítětem zavřená a on si klidně bude dál pracovat a užívat s kolegy. Chci ho vůbec u porodu? Měl by tam být, dnes se to tak dělá.

Přichází honosná žádost o ruku v Římě. Ale počkat, on je pořád ženatý. To je jedno, do svatby se určitě stihne rozvést.

Rok příprav svatebního dne je pro mě také rokem očisty. Duševní i tělesné. Uvědomuji si, co je v životě podstatné. Měním své zažité vzorce chování. Objevuju kouzlo raw stravy. Zlatá klec našeho společného života mi začíná být těsná. Týden po oznámení termínu svatby rodině z ní utíkám.

S T Ř I H

Příběh druhý

Jsem na volné noze. Pracuji s lidmi na individuálních sezeních a na kurzech metody RUŠ, pomáhám jim vyřešit jejich problémy, aby žili šťastně. Bydlím s kamarádem v bytě v Praze, kde mám malý útulný pokojíček.

S kamarádkou rozjíždím firmu na raw stravu. Na kurzech i festivalech kouzlím živé jídlo, které lidem moc chutná. Jsem šťastná, jídlo je moje vášeň.

Dovoluji si do svého života pustit ideálního partnera a on přichází. Stěhuju se k němu do starého domu. Dům má tolik potenciálu ke zvelebení, tady se mi bude líbit.

Sex pro mě dostává nový rozměr, vědomé milování si užíváme několikrát denně. Za tři měsíce k nám přichází duše našeho děťátka a tělíčko si vesele roste v mém bříšku.

Díky své práci mám čas o sebe pečovat. Cvičím jógu, chodím na procházky, jím čistě a zdravě. Stačí mi málo, ale o to více dbám na kvalitu.

Během těhotenství řeším nevolnosti a nespavost – vyčištěním myšlenek, které je způsobují, nikoliv prášky od lékařů.

Prožijeme nádhernou svatbu – místo alkoholu kokosová voda, místo klasického dortu raw brownies vyrobené mnou a mámou, místo tradiční zábavy volný program pod stany na louce. Žádné maso, žádné cigarety. Končíme ve čtyři odpoledne.

Vím, že svůj život mám ve svých rukou. Jsem připravena porodit doma. Jen já, můj muž a naše dítě. Tam, kde bylo počato, se i narodí.

Rodím všemi smysly – poslouchám porodní hudbu od Snatam Kaur, po doušcích piju čistou vodu, vnímám světlo hořících svíček, vzduch je protknutý vůní levandule, jasmínu a pelargonie, nabíjím se doteky svého muže.

Rodím ve svém tempu a tak, jak mi tělo i mé dítě radí. Mám spoustu síly, kterou ještě umocní, když si sáhnu na hlavičku mého děťátka, která se tlačí ven.

Venku zpívají ptáci, sluníčko začíná osvětlovat oblohu a já v náruči držím svou právě narozenou dcerku. Uvnitř sebe vnímám obrovský klid a vděčnost za tento zážitek. Jsem jiná, obohacená, silná, vědomá, šťastná.

Porod doma nebo v porodnici?

Oba příběhy jsou z mého života. V tom prvním jsem si nedokázala představit porod doma, v tom druhém zase v porodnici. Jako úspěšná žena moderní doby jsem žila ve sladké nevědomosti a brala svět tak, jak mi ho podávalo okolí.

Myslela jsem si, že porod je nutný k tomu, aby dítě přišlo na svět a je třeba ho přežít a raději brzy zapomenout. Uvnitř jsem už tehdy cítila, že je to jinak, jen jsem na jiné pojetí nebyla připravena.

Dnes už vím, že porod je fyzicky i psychicky náročný proces. Když jsou ale žena, muž i dítě ve své plné síledůvěřují tomuto procesu, ve výsledku posílí všechny zúčastněné a krásně se na něj vzpomíná.

Pokud bych byla těhotná v prvním příběhu, určitě bych rodila v porodnici. Dostala jsem příležitost vědomě se na porod připravit, což znamenalo i najít si podobně naladěného partnera, a díky hluboké práci na sobě jsem mohla porodit v bezpečí a klidu domova.

Na začátku těhotenství jsem měla strach dovolit si vzít porod do svých rukou a taky jsem se bála, jak mou volbu rodit doma přijme okolí, tak jsem raději hledala porodnici, která respektuje, že při porodu má hlavní slovo rodící žena. Když jsem si na strachy a obavy posvítila a přijala je, měla jsem jasno.

Uvědomíte-li si svou sílu a převezmete-li zodpovědnost za sebe i své dítě, můžete rodit kdekoliv, kde se cítíte bezpečně a příjemně. Otázkou tedy není rodit doma nebo v porodnici ale rodit vědomá si své sílyznalá procesu zrození nebo nevědomáoddaná do rukou porodníků?

Jak pracuji se svým tělem?

Jedna z otázek, kterou pokládám v e-booku Jak rodí Bohyně a 5 kroků k vysněnému porodu, zní:

„Jak vnímám své tělo? Když jsem nemocná, svěřím se do péče doktorů nebo se uzdravím sama? Stejně tak u porodu se svěřím porodníkům, aby porodili mé dítě nebo jej porodím sama?”

Přirozenému porodu ve své síle zákonitě předchází velká dávka uvědoměnípřetvoření starých nefukčních vzorců. Já sama jsem největším odborníkem na své tělo a pokud mám v hlavě srovnané myšlenky a vnímám svou intuici, vím, co je pro mě dobré.

Když se nabourám na kole a rozseknu si koleno, budu ráda, když mi chirurgové ránu ošetří a zašijí. Stejně tak porodníci by měli zasahovat jen tam, kde je to potřeba. I tak je ale třeba vnímat, že bouračka na kole i rizikové těhotenství jsou výsledkem mé tvorby a když odhalím, co se za tím skrývá, už pomoc lékařů nepotřebuji. Jsem ale ráda za tuto možnost, protože ne vždy mám čas, chuť a sílu dívat se „pod pokličku“.

Onemocněním mi mé tělo říká „tak už se konečně na chvíli zastav a odpočiň si”. A protože ho poslouchám, bývám nemocná jen občas a většinou rýma nebo kašel do týdne přejde. Už řadu let nechodím k doktorům a k uzdravení si sama ordinuju klid, bylinky, esenciální oleje a tělesné procesy.

Klid a pohodu potřebuji také k tomu, abych ve své síle porodila své dítě. A takovým prostředím je pro mě náš domov a přítomnost mého partnera. Je v pořádku, že každá žena to má jinak. Všechny ale můžeme prožít nádherný porod, když se pro to rozhodneme.

Ráda se stanu průvodkyní na vaší cestě. Jsem vděčná za každou ženu, která své miminko porodí v plné síle a zajistí mu tak nádherný start do života. Můj porodní příběh si můžete přečíst tady, dostanete k němu inspiraci, jaké kroky na té cestě udělat a položíte si ty správné otázky, abyste měla o svém porodu jasno.

Protože jak žijeme, tak rodíme. Ale také jak rodíme, tak potom žijeme (o tom zase někdy příště).

Lenka Pánková
Lenka je terapeutka s duší léčitelky, inspirující žena a šťastná máma, která přispívá tím, co umí a co prožila k tomu, aby ženy rodily děti v lásce, radosti, harmonii a klidu.

Pomáhá ženám postavit se do své síly, napojit se na své tělo, dítě a přírodu, probudit vědomí a prožít tak porod jako nádherný zážitek na celý život.

Příběh Lenky o cestě k vědomému těhotenství a porodu si můžete přečíst tady.

Lenka je autorkou e-booku zdarma Jak rodí Bohyně a 5 kroků k vysněnému porodu.

Líbí se vám moje články? Rádi byste dostávali na svůj e-mail upozornění vždy, když vytvořím další?
Přihlašte se k zasílání inspirace z oblasti přirozeného životního stylu a buďte mezi prvními, kdo si ji bude číst!

Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů