Dnes jsem poprvé navštívila odbornici z řad pracovníků pečujících o nastávající maminku, a sice soukromou porodní asistentku. Ve 28. týdnu těhotenství. Přivedla mě k ní myšlenka porodit doma a mít při tom zkušenou ženu, která pouze pozoruje a v případě potřeby pomůže. Má intuice při výběru takové ženy byla perfektní, hned na první schůzce jsme si sedly a já tak získala potřebnou oporu pro svůj v životě největší psychický i fyzický výkon – porod našeho miminka.
Prvotní impuls, proč jsem ve svých 16 letech radikálně změnila stravu, byla příprava na mé budoucí těhotenství. Patnáct let experimentování mě dostalu do bodu, kdy jsem své tělo očistila a ozdravila natolik, že se stalo skvělým výchozím bodem pro nový život. Naše děťátko si nás vybralo v pravý okamžik. Uvědomila jsem si, že na jaře toho roku, kdy jsem otěhotněla, jsem prošla doposud největší očistou na všech fyzických úrovních. O prázdninách jsem k tomu přidala očistu duševní, přitáhla si do života ideálního partnera a miminku už nic nebránilo stát se součástí našeho života. Jak prosté a přitom tak přirozené.
Na začátku prosince začínám tušit, že se něco děje. Provádím si těhotenský test a bez většího údivu pozoruji, jak se rýsuje i druhá čárka. Jsem těhotná. Podvědomě jsem to věděla. Začíná mi to docházet a z celého srdce se raduji, plní se mi sen – to, pro co jsem byla zrozena. S Davidem čekáme děťátko.
Doposud jsem byla zvyklá snídat zelená smoothie, což mi teď v zimě a v jiném stavu přestává vyhovovat, mám potřebu dostat do sebe něco pevnějšího, abych si po ránu zaplnila žaludek a nedělalo se mi špatně. Místo koktejlů si tedy začínám mixovat různé kaše z pohanky, semínek a ovoce. Zelenou barvu nemohu nějakou dobu po ránu ani vidět. Svou denní dávku listové zeleniny tedy přesouvám na oběd, což se ukazuje jako výborný krok. Po večerech mám chutě jíst teplá jídla, oprašuji tedy své kuchařské schopnosti z dřívější doby, vytahuji hrnce a kouzlím vařená veganská jídla ze zeleniny, rýže a luštěnin.
Když v průběhu druhého měsíce těhotenství nemohu už druhý večer spát a budím se, jako bych měla jiné tělo, které mě neposlouchá, rozhoduji se použít metodu RUŠ a tahám ze sebe bloky „omezuje mě“ a „nemůžu si dělat, co chci“. Po jejich vyčištění spím opět jako miminko. Žádné jiné komplikace se u mě v prvním trimestru neobjevují. Vše probíhá hladce a šťastně.
Dostává se ke mně kniha Aby porod nebolel od Lucie Suché Groverové a po jejím přečtení vím, že budu rodit doma. Dokonce sama bez jakékoliv asistence, jen já a mé dítě. Stále odkládám návštěvu gynekologie, cítím se báječně a nemám potřebu podstupovat nějaká vyšetření. Vím, že mé tělo dává miminku vše, co potřebuje. Myšlenky v hlavě mám také srovnané a vše probíhá hladce.
Zcela nečekaně začínám mít chutě na klasické sladké, jak ho znám z dětství – zákusky, šlehačka, koláče. Nebráním se tomu a s Davidem si užíváme společné chvíle v cukrárnách, kavárnách a na farmářských trzích u pekařských stánků. Chutě jsou uspokojeny, žaludek zaplněn, jen cítím, jak jsem po takovém jídle více unavená a potřebuji více odpočívat. Poslouchám své tělo a do ničeho se nenutím a nic si neodpírám. Velký podíl na mém jídelníčku mají stále bio ovoce a bio zelenina včetně té listové. Zůstávám také u vařeného jídla, je to dobrá příprava na cestu na Srí Lanku a do Indie, kam se chystáme odletět na celý únor.
Původně jsme se pro naše cestování do exotických zemí chtěli nechat očkovat homeopaticky, ale kvůli těhotenství vyrážíme na cesty nakonec bez jakéhokoliv očkování. Máme dobře nastavené záměry a víme, že jsme zdraví a v pořádku. Celkem šest cest letadlem za celou dobu pobytu prožívám bez sebemenších komplikací. Užívám si teplého počasí, koupání v rozbouřeném oceánu i místní dobroty jako čerstvé mladé kokosy, spoustu exotického ovoce a rýži s mnoha druhy zeleniny na curry. Trochu mi v tom vedru natékají nohy, ale jinak mi tropické klima velmi prospívá. Alespoň vím, do jakého počasí se narodí naše maličké.
Po návratu domů se učím vychutnávat jídlo úplně novým způsobem. Jak miminko roste, mám v bříšku méně místa a sním menší porce. Vychutnávám si tedy s největším požitkem každé sousto, které vkládám do úst. Nechávám si také udělat testy na štítnou žlázu, na kterou jsem 8 let brala prášky na zvýšení její funkce a po vyřešení příčiny metodou RUŠ jsem je brát přestala. Překvapená doktorka mi sděluje, že jsou testy v pořádku i navzdory tomu, že se na štítnou žlázu nijak neléčím. A to jsem s tím podle endokrinoložky měla bojovat celý život a zvláště v období těhotenství si nechat zvýšit dávku. Miluju, když si svou realitu tvořím sama.
Měním svůj záměr rodit úplně sama a dopřávám si luxus mít u porodu někoho zkušeného. I navzdory tomu, že o prázdninách je problém kvůli dovoleným sehnat porodní asistentku, mám přesně tu, kterou jsem chtěla. Vyplňujeme spolu dotazník, mnohé otázky směřují také na můj vlastní porod a co vše si o porodech myslím, četla jsem, slyšela. Líbí se mi, že neřeší jen fyziologickou stránku věci, ale zajímá se také o myšlenky, stejně jako s nimi pracuji metodou RUŠ. Je důležité mít vyřešený svůj vlastní porod a případné strachy. Při porodu svého miminka se tak žena může plně soustředit na probíhající proces a vložit do toho celou sebe bez jakýchkoliv omezení. Vše pak probíhá přirozeně, instinktivně, žena i děťátko vědí, co mají dělat.
S rozkvětem jarní přírody se ráno vracím ke svým zeleným smoothies, zároveň omezuji vařená jídla. Cítím se skvěle a čerstvé kvalitní ovoce a zelenina mi moc prospívají. Podle měření u porodní asistentky mám normální tlak, zásaditou moč i ozvy miminka jsou v pořádku. Jsme oba zdraví a vše je tak, jak má být. Jen při práci na naší zahrádce mě při ohýbání pálí žáha. Pomáhá mi voda s citrónem a esenciální olejíčky, které hojně používám celé těhotenství. Díky používání přírodních olejů, které si mažu na celé tělo, mám hebké a hladké bříško, i když narůstá velkou rychlostí.
Začínám cítit jemné pohyby v břiše. Nejprve to přisuzuji kručení v žaludku, ale pak si uvědomuji, že se začíná projevovat miminko a příjemně mě kope. Pohyby jsou čím dál intenzivnější a častější, většinou ráno a večer, když ležím v posteli. Přes den je miminko velmi klidné a spokojené. Velmi se těším na jeho příchod na svět. Povídám si s ním, zpívám mu, maluji intuitivní kresby, dělám, co mě baví, užívám si života se vším, co mi v tuto chvíli přináší.
Mé dítě je můj velký učitel – ukazuje mi, co ještě nemám zpracováno a já mu bezmezně důvěřuji. Každé dítě přichází na tento svět osvícené a znalé moudrosti nekonečného Vesmíru. Přesně ví, co má v bříšku i při porodu dělat a na nás dospělých je, zajistit mu takové podmínky, které mu nebudou bránit se naplno projevit a dělat to, co moc dobře zná a ví, jak dělat – růst a narodit se.
Co se týká výživy v těhotenství, vyzkoušela jsem si snad všechny možné směry. Za prvních sedm měsíců jsem mimo živé stravy jedla sladké zákusky, pečené koláče, vařenou veganskou stravu, vejce, dokonce i rybu na Srí Lance. Nechutnala mi. Po většině z těchto jídel jsem se cítila unavená a vyčerpaná. Ukojily však mé chutě a vždy jsem se pak vrátila k čerstvé syrové stravě. Neméně důležité je jíst v klidu a pohodě. I zdravé jídlo ve špatné atmosféře se stává jedovatým pro organismus. Poslouchejte své tělo a krmte jej tím nejlepším, čeho jste schopna – kvalitními bio surovinami i myšlenkami bez negativních emocí. Tělo a duše jsou spojené nádoby a je třeba na ně takto pohlížet. Pro mě se skvělými pomocníky staly živá bio strava a práce na sobě metodou RUŠ.
K porodu samotnému – věřte své intuici a své ženské síle. Nikdo jiný za vás tu práci neudělá a ani vám ji neusnadní, jak se to dnes děje v českých porodnicích. To je také jeden z důvodů, proč budu rodit v bezpečí svého domova za přítomnosti soukromé porodní asistentky. V rámci přirozeného životního stylu, který žiji, to ani jinak nejde.
Přeji všem ženám, aby v sobě našly ženskou sílu, uvěřily v sebe a své dítě a poznaly krásu přirozeného porodu – příchodu nového človíčka na svět.
Líbí se vám moje články? Rádi byste dostávali na svůj e-mail upozornění vždy, když vytvořím další?
Přihlašte se k zasílání inspirace z oblasti přirozeného životního stylu a buďte mezi prvními, kdo si ji bude číst!